Osmnáctiletá lidská bytost se slabostí pro kávu, knihy, cigarety, poezii Allena Ginsberga, American Horror Story a filmy, který se tváří děsně "umělecky" a nakonenc z toho vyleze slušný gayporno. Vyznačuje se především extrémně tichu chůzí a tedy schopností Vás k smrti vyděsit. Z toho vyplývá, že možná právě teď stojí za Vámi...Podle pověry je možné ji spatřit o půlnoci v odrazu hladiny vody v záchodové míse, ale jsou to jen žvásty. Nejspíš. She likes my coffee black just like my metal.

I just don't want to be sad anymore.

Docela dlouho jsem sem nic nenapsala, ale píšu pořád, což je dobře. Občas nezbývá nic jinýho, než se z těch sraček prostě vypsat, ikdyž tak vznikne nesourodá míchanice pocitů a nadávek. Když jsem na tom nejhůř, píšu sprostě, jak jsem si za poslední půlrok všimla. Poslední půlrok píšu hodně sprostě.

Ne, nejsem mrtvá ani zavřená (wow, jako bych to sem už jednou v životě psala :D), ačkoli by tomu všechno nasvědčovalo...Poslední update 2. ledna, navíc blbý péefko, teda teda...Je mi to fakt líto. Chybíte mi, lidi. Chybí mi komunita Píše.cz taková, jaká bývala, ale pravdou je, že spousta lidí odešlo. Já skoro taky. Nebudu se vymlouvat na nedostatek času (ačkoli čas fakt nemám) na spoustu učení

Veselé Vánoce vám všem!

S odstupem času hledím

Hon na bílé králíky

Takže, po delším přemýšlení jsem se rozhodla začít s touhle povídkou a to z jedinýho prostýho důvodu- už zhruba vím, o čem bude :D.

Povídku jsem začala psát někdy minulej rok, skončila jsem u první kapitoly :D. Nicméně je to jedna z těch starších, takže by bylo fajn ji dopsat.

žánr:

...Protože sdílená radost je přece dvojitá radost a vzhledem k tomu, že jsem měla radost i z kelímku od Starbucks je té radosti hafózní porce. Heh.

Od výletu do "země zelený trávy" a hlavně od zdejších obchodů jsem čekala mimo jiné to, že si koupím Kerrang! s tím jejich shitloadem My Chem plakátů, protože tady samozřejmě nic takovýho neprodávají, takže českým Killjoyům nebo Wayliens

Hah, asi tak za dvě hodiny pětačtyřicet minut budu na cestě do Anglie. Jesus. Ještě furt jsem se asi neprobrala z toho počátečního šoku. Nojo, utíká to, blablabla...

Možná se vrátím Vrátím se kolem 8. října. Pravděpodobně. Každopádně tu nebudu, tzn. že mi můžete zaspamovat FB zeď nebo zasvinit to tady sprostejma homofobickejma komentářama, páč nebudu mít možnost 

Letos jsem si dala za úkol dodělat ten posranej ročník s tím, že na kusu papíru bude napsáno "prospěla s vyznamenáním" místo "prospěla". Proč? Mám ráda ten pocit cílevědomosti a tý iluze, že vim, co dělám...Určitě by se pro to našel nějakej příhodnej latinskej termín, něco jako "prokrastinace reálnýho života"....Nebo nějaká podobná hovadina.